aneb JAK JÓGU ŽÍT
Když mi před dvaceti lety zdůrazňovali mí tehdejší lektoři jógy důležitost domácí praxe, ani ve snu by mě nenapadlo, že právě ona se mi stane tou mou pravou, opravdickou jógou. Tehdy pro mne měla spíš nálepku domácího drilu, pravidelné rutiny, která přinese své plody s pravidelným opakováním, jehož jsem nebyla dlouhodobě schopna. Vstát z postele a ihned se přesunout na podložku, začít pozdravy slunci a přidat náročnější pozice… Mé tělo i mé vnitřní nastavení tento styl po čase vždy odmítlo a ať už díky bolesti nebo absenci opravdového vnitřního propojení, mé pokusy vždy skončily. Moje jóga byla tehdy rozdělená na fyzickou ve studiu a tu niternou studiem knih a teorie.
Postupem času se vše změnilo. Až tak, že jsem nyní sama tím největším propagátorem vlastní domácí jógové praxe, že se snažím své klienty prodchnout nadšením a tou největší odměnou pro mě je, že mě vlastně už déle nepotřebují.
Co za tou změnou stálo a co může pomoci i vám, pokud byste rádi začali jógu víc žít než jen cvičit nebo studovat? Pokusila jsem se sepsat 5 bodů, které nyní vidím, že udělaly tu největší proměnu. Jak uvidíte, jedná se především o změnu přístupu než samotné provádění, fyzické cvičení, meditace či podobně. K tomu se dostaneme postupně zase příště…
1) Zjednodušení, záměr:
uvědomit si hlavní poselství, smysl jógy v jednoduchosti, bez velkých detailů. Nechat jej na sebe působit a následně se nechat vést právě tou úrovní, která je pro nás v tuto chvíli tou nosnou, která nás přitahuje, která nás inspiruje, kterou chceme vyzkoušet / zakoušet na sobě samých.
Příklad:
cest jógy je mnoho, i jejích technik a přístupů. Důležité je, která s vámi rezonuje? Přitahuje vás především její fyzické cvičení, protože si chcete pomoci od bolesti nebo podpořit primárně své tělo? Nebo vás zajímá její celostní pojetí člověka, chcete porozumět a moci si pomáhat? Cítíte potřebu zklidnění v náročném a rychlém světě, mít prostor pro sebe, možnost se zastavit, napojit na sebe? Nebo vás zajímá osobní růst, chcete si pomoci od škodlivých návyků ve svém chování, žít čistěji a vědoměji? Nebo se spojit s velkým Poznáním, za hranicí smyslů...? Udělejte si v tom pro sebe nejprve jasno. Nezáleží, kde začnete, důležité je vykročit na svou osobní cestu, spojit se se svou vnitřní motivací, tím vyšším cílem, protože právě on vám může dát potřebný směr a lehkost, chcete-li vytrvat. Váš záměr se bude s čase proměňovat, proto je dobré se k němu neustále vracet.
„Cíl se může lišit den ode dne a období od období. Může se přesouvat od konkrétního cíle, jako je zvládnutí určité pozice, k širšímu cíli, jako je snížení stresu v každodenním životě. Ve skutečnosti je každý okamžitý cíl v naší praxi součástí trvalého pohybu směrem k většímu cíli, kterým je celková osobní reintegrace." A.G.Mohan, Body, MInd and Breath
2) Pozornost & vnímání
Protože je naše pozornost nejčastěji otočena směrem ven, je velkým krokem začít stáčet svůj zrak k vlastnímu vnímání, dovnitř. Dát mu prioritu nad provedením jógové pozice nebo sestavy nad výsledkem. To je často pro náš západní svět tím nejtěžším, ale současně nejdůležitějším. Díky této proměně můžeme začít vnímat jednotlivé úrovně (tělo, mysl, energie) i jejich vzájemné propojení. Jóga procesem jejich vylaďování, vedeným naší vnímavostí.
Příklad:
Jak často otočíte pozornost k sobě, jak se vaše tělo cítí, jak dýcháte, kdy vaše myšlenky odběhnou jinam, jaké emoce prožíváte, co chcete, čeho se bojíte apod. Mnoho procesů probíhá nevědomě. Chceme-li změnit naše zajetí v nevědomých reakcích a vzorcích (včetně těch pohybových )a uvést tak sebe samé do souladu a zdraví, potřebujeme svá těla (i mysl a energii v nás) nejprve cítit a vnímat.
Zkuste vidět, jak zajetý je váš zvyk najít správnost a jak jiné je, když nad něj nadřadíte „jen“ své vnímání a účast. Když se předkloníte, místo toho, abyste chtěli v hlubokém předklonu dosáhnout na zem (jako na obrázku v knize) ponoříte se do všech vjemů, které vám tělo vyšle, bez nutnosti ho ihned opravovat a nutit do stejného rozsahu. Začnete si hrát se svou pozorností a posílat ji do různých částí a vjemů ( k zadní straně nohou, k prodloužení páteře za hlavou, k možnému uvolnění celého trupu, k dechu… ) Svou pozorností, vnímavostí, dechem a účastí propojujete sami sebe ve všech třech úrovních.
3) Jedinečnost
Objevovat svoji vlastní cestu, s laskavostí a zvídavostí .Důvěřovat svému tělu i životnímu příběhu, uznat jeho jedinečnost a důležitost v tomto světě. Neporovnávat se, nezaměřovat se pouze na chyby a nedokonalosti, ale naopak v nich vidět i obrácenou stranu, jejich sílu a důležitost. Umět touhu po změně využít pro svůj rozvoj, ne jako opravu.
Příklad:
Jóga není cestou opravy z pozice odmítání sebe samých. Pokud by váš záměr byl například pomoci svému zatuhlému tělu, zkuste pootočit úhel pohledu a namísto opravy ze stavu nespojenosti se pokuste ocenit možnost, kterou v dnešním světě máte. Pochvalte se za své rozhodnutí a odměňte se za to, když se k němu budete pravidelně vracet. Zkuste nadřadit milý vztah sami k sobě nad dosažením cíle (leckdy vymyšleného nebo od okolí převzatého).Možná právě vaše ztuhlost bude tím nejdůležitějším spouštěčem, který nastartuje vaší cestu proměny, tak úžasné, že byste ji sami dopředu nevymysleli.
4) Krok po kroku - spolu s životem
Nechat se vést od známého k neznámému. Nechat se inspirovat životem, učiteli, knihami, ale i životními situacemi a vašimi příběhy. Nechtít obsáhnout všechno, věřit v postupný vývoj a navazující poznání. Uznat, že nemusíme mít svou cestu přesně naplánovanou, že nám život nabídne přesně takové příležitosti, které nás povedou.
Příklad:
Pokud se rozhodujete jen s pozice mysli, máte omezené možnosti: jen ty, které vaše mysl už zná. Když namísto toho uznáte a vnesete důvěru do síly přitažlivosti a propojeného života, kde se vaše účast odvíjí od míry zaujetí a následného rozhodování, nastoupíte na mnohem zábavnější a dobrodružnější cestu.
Přestavte si, že se vám zalíbí jedno dechové cvičení, u kterého se soustředíte na nádech i výdech nosem, kdy výdech příjemně prodloužíte. Zkusíte si jej na lekci s lektorem a bude vám tak příjemné, že si ho přinesete domů a kdykoliv si vzpomenete, pohrajte si takto se svým dýcháním. Během dalších dnů si začnete všímat, že jste vlastně navyklí velmi často dýchat ústy namísto nosem. Začnete si to častěji uvědomovat. A pak „náhodou“ uslyšíte ve svém oblíbeném podcastu o knize Patricka McKeowna , Oxygen Advantage. Budete víc než překvapeni, jak se informace z knihy propojí s vaším nedávným poznáním…
Takových „náhod“ zažíváme spoustu a čím více se jim otevřeme, tím více jich zachytíme, tím častěji se nám dějí. Můžou nám být tím nejosobnějším průvodcem…
5) Vracení se
Je-li volání po životě s jógou dostatečně silné, jóga si nás najde. Třeba se na nějakou dobu vzdálíme, protože témata našeho příběhu budou příliš těžká. Není třeba to brát jako chybu nebo selhání. Součástí života jsou rytmy akce a zastavení, rozvíjení i odpočívání. Můžeme si to uvědomit a těšit se se na chvíli, kdy nás jóga zavolá zpět.
Příklad:
vnést do své jógy jemnost a laskavost se vyplácí. Ano, každý krok, pravidelnost a naše účast nese poznání a změny, ale současně vás vaše praxe bude bavit a vyživovat, když k ní budete sami přistupovat s lehkostí, jako k vnitřnímu obejmutí, pomazlení a rozvíjení… Budete pak v sobě pěstovat prostor radosti a spojení, které tvoří pevný podklad, na kterém můžete dál stavět.
„Radost není nějaký prchavý duchovní cíl. Je to pozadí takového vnitřního prostředí, které je potřebné pro jakýkoli aspekt života, aby se odvíjel jako mávnutím kouzelného proutku. Pokud není radost základním prostředím vašeho života, pak i ty nejoblíbenější činnosti vás začnou obtěžovat. Jakmile je radost vaší stálou společnicí, přestanete vy být problémem ve svém životě. Potom se život stane cestou nekonečného oslavování a úžasného objevování.“ Sadhguru, Vnitřní inženýrství
Změny začínají uvnitř. Naším úhlem pohledu na praxi samotnou. Není v ní pak dril ani povinnost, přílišné úsilí ani perfektní bezchybné provedení. Mojí zkušeností je, že je-li přítomno více zaujetí, zvídavosti a laskavosti, ochota být součástí než jen tím, kdo musí vše vykonat, aby někam došel, věci se začnou samy spouštět a dít. Ano, určitě je potřebná určitá doba, kterou józe věnujeme. Ale když se stane nadšením, odměnou, není třeba se nijak nutit.
Navíc, není k ní vždy potřeba podložka nebo předem daná sestava (i když někdy může a bude skvělá…) Jógu žijete a cvičíte už jen tím, že si na ní vzpomenete. Že si připomenete na svůj hlavní záměr (bod 1) a obrátíte pozornost k sobě, všimnete si, co a jak vnímáte (bod 2). I to je někdy dost. Jindy se protáhnete přesně tam, kde potřebujete, prodýchnete tam, kde to tlačí, posílíte tam, kde je slabo… Jindy si naopak uděláte plán a budete ho následovat se zvědavostí, jaké to bude.
To vše je vaše vlastní jóga. Dobrodružná a objevná cesta k sobě samým – a tím k celému bytí…
s láskou
Comments